pondělí 17. července 2017

Čas na kafe

Krásný den všem.


Mám takový pocit, že nejvíc peněz utrácím za kafe. 

 Fotka z Café Bar MORGAL  

Když jsem byla na základní škole, moji lásku ke kávě formovala moje mamka. Tedy, ne že bych už na základce pila kafe, ale dennodenně jsem tento rituál viděla právě u ní. Následně jsem si vysnila, že až půjdu na střední školu, tak si určitě čas od času zajdu do nějaké krásné kavárny a posedím u šálku kávy. Nic takového se tehdy z různých důvodů nestalo a já si musela počkat až na vysokou školu. 

Na vejšku jsem šla do Brna a vzhledem k tomu, že Brno je kavárnami přímo nabité, tak i přes to jsem kavárenskou zálibu příliš nepěstovala. Pravdou bylo, že s věčně plným rozvrhem přednášek, cvičení, seminářů a praxí jsem nestíhala žádnou brigádu přes semestr a na obchůzky kaváren (myslím tím opravdu intenzivní obchůzky, kdy jste v nějaké kavárně pečený, vařený), kde kafe stojí pade a dortík minimálně šede (v tom lepším případě) jsem neměla prostě chuť ani peníze.  

 Fotka z Café Momenta  

 Fotka z V Melounovém cukru  

Můj sen chodit si po kavárnách se stal skutečností až ve chvíli, kdy jsem si začala vydělávat peníze sama a totálně jsem se osamostatnila od rodičovské finanční podpory. Je až k nepochopení, že jsem v Brně již sedmým rokem a znám tak málo kaváren a vůbec podniků tohoto druhu. Vesměs jsem takového ražení, že pokud jdu na kafe sama, tak volím podnik, který již důvěrně znám, což je bezesporu Café Bar MORGAL nebo třeba Café Momenta. Pokud jdu na kafe s někým jiným, tak ráda objevuji nové podniky a když jsem spokojená, tak je jednoznačně beru za své a ráda se do nich vracím. Takovým podnikem se stala v tomto týdnu i kavárna V Melounovém cukru.


A jak to máte s kávou a kavárnami vy? 

M. 


Žádné komentáře:

Okomentovat